Šifrátor Morseovy abecedy

Vložte normální text:
     
     
Znak pro tečku: Znak pro čárku: Oddělovač:
Text v Morseově abecedě:  rozšířená sada
       
Náhrada textem:  Velká čárka
 Velká tečka
Náhrada tečky:
     Náhrada čárky:

 náhodně
 náhodně
Šifrovaný text:  Otočit výstup

Vepište text (česká diakritika (háčky a čárky) bude odstraněna, například ř = r) do připraveného textového pole. Jakmile začnete psát, bude se provádět automatická konverze do Morseovy abecedy. Změnou v políčkách pro jednotlivé znaky můžete docílit přizpůsobení výstupu. Standardní hodnota je s mezerami - delší, ale přehlednější výstup. Pomocí tlačítek můžete zvolit některý z přednastavených "stylů". Jedná se již o (zvláště v případu náhodných čísel/znaků) jednoduché šifrování. Některá tlačítka mají více motivů. Vyzkoušejte výcenásobný stisk! Můžete ale také použít vlastních znaků. Pokud přijdete na zajímavý motiv pošlete mi jej (viz sekce informace) Výsledný kód překopírujete pomocí pravého tlačítka myši (vybrat vše [Select All] a kopírovat [Copy]) stisknutým nad textovým polem.

Tlačítka pod polem s "morseovkou" představují jednotlivá přednastavení pro šifrovací proces, ten lze ovlivňovat přímo a to manuální editací jednotlivých polí. Změny se budou projevovat okamžitě.

Přepínačem je možné zvolit mezi náhradou jednotlivých čárek a teček pomocích jiného(ných) znaků. Jednotlivé záznamy oddělujte čárkami. Náhrada je umožněna postupně, či náhodně (viz škrtátka za poli; pozor! pokud máte tuto volbu povolenu bude každý stisk tlačítka nebo nastavení parametrů (například reverze) generovat jiný kód v celém rozsahu šifrovaného textu! Pamatujte na to.) a to nezávisle (např. tečky náhodně a čárky postupně). Nebo je možné provádět náhradu ve větě s transformací převodu na velká (malá písmena). Mezery, čárky, vykřičníky a podobně jsou ignorovány. Nové mezery oddělují jednotlivá písmena "morseovky". Poměrně vtipným šifrováním je použití tohoto typu (tedy záměny ve větě), ale text neukrýt do morseovky, ale nechat ho otevřený (napsat ho jako větu). Do morseovky se může vložit text typu: toto je tajná zpráva, která vám nic neřekne :).

Výsledný kód překopírujete pomocí pravého tlačítka myši (vybrat vše [Select All] a kopírovat [Copy]) stisknutým nad textovým polem. Chybí vám některá funkce? Znáte jiný způsob "šifrování" morseovky? Využijte emailu, rád se přiučím!


Tabulka Morseovy abecedy

Pomůcka pro rychlé čtení

T M O Ch
 
G Q
Z
N K Y
C
D X
B
E A W J
P
R  
L
I U  
F
S V
H

Informace

Celá stránka je tvořena v kódování Unicode (www.unicode.org). Pro některé starší prohlížeče to může být oříšek, zvláště pokud je toto kódování používáno v JavaScriptu. Ale i moderní (19.10.2003) prohlížeče můžou obsahovat chybu. Například Konqueror 3.1 má problémy s generováním tabulky znaků (viz výše). Nejprve si ověřte, že používáte prohlížeč, který bezchybně ovládá Unicode. Ověřit to můžete tak, že se podíváte do tabulky a jako poslední znak by mělo být uvedeno přestříškované G (obrácený háček) jako "--*-*". Jestliže není toto písmeno uvedeno, nebo nemá stejný kód, váš prohlížeč není schopen zpracovat (nebo zobrazit) Unicode. Dávejte proto pozor na výstup.

Pozor! Některé prohlížeče si dokáží pamatovat obsah formulářových políček. Pokud nastavíte například v Mozille jiné znaky pro čárku (tečku) bude při obnovení stránky tabulka s kódy přegenerována podle nastavených znaků. Kód pro přestříškované G pak může vypadat třeba takto: --o-o . Vždy to ale musí být čárka čárka tečka čárka tečka. Jinak Váš prohlížeč správně neoperuje s Unicodem v JavaScriptu.

Šifrátor Morseovy abecedy byl otestován v těchto prohlížečích:

  • Mozilla 0.9.7, 1.3.1, 1.4, 1.5
  • Opera 6.0, 6.12, 7.11, 7.20
  • Konqueror 3.1*)
  • Links 2.1pre8*), 2.1pre13*)
  • MS Internet Explorer 5.0*), 5.5, 6.0
     

Valid HTML 4.01!
Valid CSS 2!


*) Špatně zachází s diakritikou v JavaScriptu. Požitelné jen pro texty bez diakritiky.

Licence

Copyright (C) Libor Tvrdík 2003. Verze: 0.93 (29.10. 2003)
Tento text (jak psaný, tak zdrojový) je možné dále šířit a upravovat podle podmínek obecné GPL licence ( GNU General Public License ), vyjma části Historie Morseovy abecedy, která je citací jiného zdroje.
Autor přijme všechny připomínky a podněty na adrese < tvrdik zavináč centrum tečka cz >.

Stažení pro off-line použití: morse.zip (archív rozbalte do zvoleného adresáře).

Provedené změny:

  • 0.91 (19.10. 2003) - první veřejná verze.
  • 0.92 (23.10. 2003) - úpravy pro vystavení na webu, validace kódu, off-line verze.
  • 0.93 (29.10. 2003) - drobné opravy pro Operu a Links, nyní funguje i šifrování.

Historie Morseovy abecedy

V tomto článku bych Vám chtěl přiblížit jak to vlastně bylo se vznikem Morseovy abecedy. Dnes už její význam opadá. Kromě nás, členů různých oddílů, ji používají radioamatéři pro komunikaci mezi sebou, ale je to jen jejich koníček. Dříve se Morseova abeceda používala k rychlému přenosu informací pomocí telegrafu, což byl předchůdce telefonu. Ale začněme rovnou od začátku.

Jednoho dne, bylo to 27. 4. 1791, se v Charlestownu v USA narodil chlapec jménem Samuel Finley Breese Morse. Měl 11 sourozenců, ale 8 z nich zemřelo ještě v dětském věku. Od roku 1805 navštěvoval Yale College (název školy), kde se seznámil se základy fyziky, ale záhy se projevil jeho malířský talent.

Na přání otce, který pro svého syna neviděl v umění budoucnost, nastoupil jako úředník v obchodě s knihami v rodném městě. Maloval však dále a jeho obrazů si povšiml tehdy významný malíř, Washington Allston, poznal jeho nadání a přemluvil otce Morseho, aby jej pustil studovat malířství do Anglie.

Střídavě trávil tuto dobu v Bristolu a v Londýně. Již tehdy získal několik významných ocenění za své práce. V roce 1815 se vrátil do USA a otevřel si vlastní ateliér, oženil se a poté odešel do New Yorku. Byl jedním ze zakladatelů National Academy of Design. Poté co mu zemřela žena a rodiče, odjel do Evropy, aby změnil prostředí.

Na lodi se seznámil s fyzikem Ch. T. Jacksonem, který jej zasvěcoval do nejnovějších poznatků a mimo jiné přišla řeč i na pokusy s telegrafem. Morse si podle vyprávění udělal vlastní představu, jak by takový přístroj měl vypadat a načrtl si jej. Po návratu zpět do New Yorky se dále zabýval malířstvím, byl jmenován profesorem malířství a sochařství na nové universitě v New Yorku, zapojil se též do politického života a v roce 1836 dokonce kandidoval na místo starosty New Yorku.

V té době již přestával mít na malování čas. Začal totiž sám pokusničit s telegrafem, který jej zajímal od doby, co se setkal s Jacksonem, ale hlavním důvodem byl nedůstojný způsob, kterým odmítl americký Kongres výzdobu některých prostor v Kapitolu jeho malbami. Díky materiální podpoře svých dvou bratrů, kteří byli vydavateli tehdy již známého časopisu Ne York Observer, mohl se plně věnovat pokusům. Seznámil se s L. D. Galem Joephem Henrym a předvedl ji svůj model telegrafu, který využíval elektromagnetu k zápisu zpráv, které byly vysílány přerušováním elektrického obvodu. Toto dva pánové mu poradili jak jeho přístroj vylepšit a tak Morse zkonstruoval nový přístroj, pro který sestavil i první abecedu která měla jen deset číslic. Každá číslice měla odpovídající počet impulsů, kterými bylo na straně přijímače vychylováno pisátko vodorovně do strany. První pokus, který předvedl universitním profesorům byl na vzdálenost asi 1/2 km. Pokusům byl přítomen i Alfred Vail, jehož rodině patřila velká továrna. Vail mu nabídl pomoc při mechanických pracích a tak Morseův telegrafní přístroj získal záhy velmi dobrý design.

Americký kongres se v roce 1837 rozhodl zavést síť mechanicko-optických telegrafů obdobně jako tomu bylo v Evropě. Veřejná soutěž se konala 1. října 1837 a Morse měl se svým přístrojem velký úspěch. Mechanicko-optické systémy šly stranou a Morse byl vyzván k dokončení svých pokusů. Dokonce dostal od Kongresu finanční podporu.

Morse svůj přístroj přihlásil k patentování. Kromě něj se na patentu podíleli i A. Vail, L. D. Gal a F. O. J. Smith (senátor). Patentovat chtěl také v Anglii a ve Francii, ale neuspěl i přesto, že tam používali horší telegrafy. Po návratu do USA chtěl postavit telegrafní linku z Baltimore do Washingtonu. Kongres mu ale nechtěl dát peníze a přestali ho podporovat i jiní. Přesto Morse pokračoval na zdokonalování svého přístroje.

V letech 1840 - 1843 pak vytvořil novou telegrafní abecedu, která již byla složena s teček a čárek. Přístroj vylepšil tak, že se pisátko pohybovalo svisle a tak zapisovalo jen vlastní značky. Nová telegrafní abeceda měla ovšem také nevýhody. Používala např. tři druhy mezer a to zhoršovalo čitelnost. Nevýhodou bylo rovněž i to, že nejčastěji používaným písmenům neodpovídali nejkratší značky.

V roce 1843 konečně Kongres schválil částku na vybudování telegrafní linky. Místo původního plány vést vedení pod zemí v olověné trubce se vybudovalo vedení na sloupech podél železnice, což stavbu velmi urychlilo. Celá práce byla hotova 24. 5. 1844 a Morse tak mohl vyslat z Washingtonu památnou větu: "What hath God wrought" (Bože, ono to funguje), kterou Vail v Baltimore opakoval a poslal Morsemu zpět.

Kongres chtěl nejdříve odkoupit vynález pro stát, ale pak od záměru ustoupil. Morse založil Magnetic Telegraph Company a zakázky se hrnuly ze všech stran. V roce 1847 byl přístroj koupen v Evropě a nasazen na lince Cuxhaven – Hamburk, od roku 1849 byl používán i v Rakousku-Uhersku, kde Morse získal od císaře Františka Josefa I. zlatou císařskou medaili.

Ke sklonku života se ještě vrátil k malířství. V New Yorském Central parku mu byla vystavěna bronzová socha. Roku 1865 byl Morseův telegrafní přístroj schválen pro vzájemný mezinárodní styk. Morse zemřel 2. 4. 1872. Dnešní podobu Morseovy abecedy vytvořil v roce 1918 jistý Philips, čímž se sjednotili rozdíl mezi americkou a anglickou abecedou.

Podle Amatérského Rádia 6/99
Wentasah

Zdroj: http://oswego.d2.cz/gonio/morse.htm